Zdravá žláza

Často se setkáváme s nejistotou, jaká forma jódu je anorganická a jaká organická. V následujícím článku se dozvíte veškeré informace, které jsme pro vás připravili, aby jste pro sebe dokázali správně určit druh jódového doplňku.

Oblasti anorganicky a organicky vázaného jódu
na které si odpovíme

• Jak vzniká a kde se nachází anorganický a organický jód.
• Zjistíte, proč lékaři doporučují organicky vázaný jód.
• Rozebereme si rozdíly fyzikální, chemické a biologické obou forem jódu.
• Přejdeme do základů anorganické a organické chemie a uvedeme i seznam zdrojů ze kterých jsme vycházeli.

ANORGANICKÁ FORMA JÓDU

Jód je velmi vzácný prvek patřící mezi halogeny. Všechny halogeny jsou toxické. Je to důležitý prvek nezbytný pro život, jehož přítomnost v potravě je nezbytná pro správný vývoj organismu. Jód je velmi reaktivní, proto se v přírodě nevyskytuje volně, ale jen ve formě sloučenin. Nejčastěji se ve svém životě setkáváme s jodičnanem draselným (KIO3) v kuchyňské soli, což chemická sloučenina složená z iontů draslíku K + a jodátu IO3 – v poměru 1: 1. V minulosti se používal k jodidaci soli jodid draselný (KI), který je bohužel nestabilní a jeho koncentrace působením tepla významně od výroby do spotřeby klesala.

Pokud bychom v přírodě hledali, kde se nacházejí anorganické formy jódu, nalezli bychom je především v mořské vodě, v mořské řase Kepl a v hlubinných vrtech, kde při vhodném složení minerálů se nachází i sloučeniny vzácného jódu. V mořské vodě se nachází většina jódu na Zemi, kde je jód obsažen ve formě jodidů a jodičnanů, bohužel, ale v nedostatečném množství. Sůl získaná po odpaření, která má mít označení jodidovaná se musí doplnit nejčastěji jodičnanem draselným. Už od středověku se nedostatek jódu řešil konzumací kelpových řas. Kelp bývá chybně označován za rostlinu ve které se nachází organicky vázaný jód. I když je mořská řasa Kelp bílkovina organického původu jodidy a jodičnany v sobě ukládá v anorganické formě a proč tomu tak je se dozvíme v části Organická forma jódu. To samé platí o hlubinných vrtech, kde získáváme jen anorganickou formu sloučenin jódu. U jódových preparátů z hlubinných vrtů jsme se setkali se zdůvodněním, že je získán z čisté přírody. Chemicky jódové sloučeniny z hlubinných vrtů patří do kategorie anorganické formy jódu, protože organicky vázaný jód, nemá v podzemí jak vzniknout. Získat anorganicky vázaný jód není finančně nákladné, problém je ve správném dávkování pro lidské tělo. Jód jako toxický prvek, potřebujeme, ale jen v malé míře a ideálně organické sloučenině. Vyšší míra, než potřebná je pro tělo toxická. Hashimotova tyreoiditida se podle některých lékařských studií začíná rozvíjet s příjmem anorganické formy jódu. Jak je vidět s anorganickou formou jódu, která je snadno získatelná nelze zajistit dlouhodobě správné dávkování. Bývají také problémy s alergickými reakcemi, které nejsou na první pohled navenek patrné. Anorganická forma jódu byla zvolena pro levné zajištění základní dávky pro lidský organismus, není však ideálním řešením pro zajištění zásobování těla jódem. Tím, že chemická reakce jódu vznikne v přírodě neznamená, že vznikla organická sloučenina jódu a jak je to s organickou formou jódu si nyní popíšeme.

ORGANICKÁ FORMA JÓDU

Chemie se historicky rozděluje na organickou a anorganickou. Anorganická popisuje děje vzniklé v neživé přírodě a organická souvisí s živou přírodou, kterou představují rostliny a živočichové. Organické sloučeniny vznikají v buňkách živých organizmů. V současné době umíme některé organické sloučeniny vytvořit i v laboratoři.  Molekuly organických sloučenin jsou složené z poměrně malého množství prvků. Hlavním prvkem je uhlík (C), proto se o organické chemii hovoří jako o chemii sloučenin uhlíku. Kromě uhlíku jsou organické sloučeniny tvořeny zejména vodíkem (H), který je obsažen téměř ve všech organických sloučeninách, kyslíkem (O) a dusíkem (N). V organických sloučeninách se často vyskytují i halogeny, mezi které patří i jód (I).

Hlavní rozdíl mezi organickými a anorganickými sloučeninami je v odlišné struktuře, ale i odlišných fyzikálních, chemických i biologických vlastnostech, které vyplývají ze zvláštního postavení uhlíku v periodické soustavě prvků oproti ostatním prvkům. V organické chemii platí stejné zákonitosti pro chemické reakce jako u anorganických sloučenin, ale díky odlišné a složitější struktuře mají jiný průběh. Některé z nich probíhají jen při určitých teplotách, tlacích nebo za použití katalyzátoru. Průběh reakcí je velmi složitý a často při nich vzniká pestrá směs různých produktů. Obecně lze říci, že reakce organických sloučenin probíhají pomaleji než reakce sloučenin anorganických.

Než se podíváme na organickou formu jódu v produktu JODA ORGANIKA® podívejme se pro zajímavost na vzhled molekul hormonů Trijodthyronin (T3), Thyroxin (T4), kterou vyrábí štítná žláza a proč nutně pro její vznik potřebuje dostatek jódu. Číslo za T udává počet atomů jódu v molekule hormonu. Poměr uvolněného T4 ku T3 štítnou žlázou je 20:1.

V každém uzlu je Uhlík (C), který dovede vytvořit až 4 vazby. Uhlík je stabilní a dokáže vytvářet dlouhé řetězce. Tato ukázka slouží k tomu, aby vznikla představa o tom jak vypadají organické molekuly, které vytváří štítná žláza. V neživé přírodě takovéto molekuly nevznikají.

JODA ORGANIKA®

Popsali jsme si, že jód se v přírodě převážně vyskytuje v anorganické formě. Organická forma se vyskytuje jen u mořských ryb. Ryby mají neobvyklý enzymaticko-metabolický systém, kterým dovedou anorganické sloučeniny jódu z mořské vody navázat na volné vazby nenasycených mastných kyselin, které produkují. Tento organicky vázaný jód doporučuje užívat většina odborníků, protože se snadno vstřebává a metabolizuje v těle oproti anorganické formě jódu, která nejen, že se těžko vstřebává a metabolizuje, ale vyvolává i různé nežádoucí účinky, včetně alergických reakcí. Dostatečné množství mořských ryb ve stravě nelze v našich podmínkách zajistit, navíc musíme vzít v potaz i znečištění moří, kdy je doporučováno konzumovat jen ryby s krátkým životem a rychlým nárůstem, typicky sardinky.

Díky výzkumu zaměřenému na metabolizmus ryb se povedlo laboratorně vytvořit technologii, při které vzniká stejně jako u ryb organicky vázaná forma jódu.

Jak je to s mořskou řasou Kelp, který je označován jako organická forma jódu v porovnání s produktem JODA ORGANIKA®.

Kelp je mořská řasa, bílkovina rostlinného původu, která se vyskytuje v mělkých mořích, ukládá do sebe intenzivně anorganickou formou jódu, která se nachází v mořské vodě ve formě jodidů. V tomto prostředí nejsou vytvořeny podmínky kovalentní vazby anorganické formy jodu s atomem uhlíku této bílkoviny, proto nelze u Kelpu hovořit o organické formě jódu. Obecně lze říci, že přítomnost jódu v mořských řasách může být pouze v anorganické formě, kterou představují uložené jodidy. U mořských řas pokud je konzumujeme je důležité znát prostředí ve kterém se pěstují, protože bývají problémy s ukládáním těžkých kovů a nežádoucích toxických sloučenin, které mohou být přijímány.

Doplněk stravy JODA ORGANIKA® je charakterizován jako makromolekulární-organicko-jódový komplex s rozsáhlou strukturou a dlouhými uhlovodíkovými řetězci, do kterých je jód včleněn kovalentní vazbou na uhlík s volnými vazbami.

VAZEBNÍ SCHOPNOSTI ANORGANICKÝCH A ORGANICKÝCH SLOUČENIN JÓDU

Lidské tělo je elektriko chemický organismus, proto se podíváme na elektrický náboj, jaký mají jednotlivé sloučeniny.
Anorganická molekula jódu – pro popis jsme vybrali jodid draselný (KI), který ve své molekule obsahuje jeden atom draslíku nabitý kladně (kation) a jeden atom jódu nabitý záporně (anion). Spojením, iontovou vazbou, typickou pro anorganické sloučeniny vzniká jodid draselný. Molekula jodidu draselného je elektricky neutrální, to znamená, že jód v anorganické formě nemá žádný elektrický náboj, proto nemůže být ani biologicky aktivní.

Organická molekula jódu – je nazývána aktivní formou jódu, atom jódu má elektrický náboj a schopnost vazby s podobně nabitými látkami, to znamená, že není neutrální, ale aktivní.

Porovnáním s jinými produkty, nová organická forma jódu ve výživových doplňcích řady JODA ORGANIKA®, neobsahuje žádné zdraví neprospívající přídavné látky. Tímto se nová organická forma jódu ve výživových doplňcích řady JODA ORGANIKA® zařadila mezi jedinečné produkty účinné při prevenci a navrácení příznivého zdravotního stavu v případech, kdy dojde k narušení správné hladiny jódu v organismu, kde jsou především ohrožené těhotné, kojící maminky a jejich kojenci, dospívající děti ve věku 13-21 let, starší lidé, osoby s onemocněním štítné žlázy a osoby citlivé na anorganickou formu jódu s autoimunitními onemocněními. Z našich poznatků vyplívá, že jódu se není třeba stranit, protože krom štítné žlázy jej potřebuje každá buňka našeho těla, ale je jej třeba dodat ve správné a bezpečné organické formě u které tělo správně zreguluje správnou hladinu pro každého individuálně. Problém správné dávky jódu pro tělo není jen nedostatek, ale i nadbytek jódu.

Velkou předností nové organické formy jódu ve výživových doplňcích řady JODA ORGANIKA® oproti dosud používaným je to, že struktura makromolekulárního-organického komplexu je organismem velmi dobře přijímána a vstřebávána, tak jak je to u jiných produktů organického původu. Nedochází k předávkování, tělo si vezme přesně tolik, kolik potřebuje.

Lékaři doporučují organicky vázaný jód, protože tělo jej dobře přijímá a reguluje. Byla udělána randomizovaná studie s placebem s cílem zjistit, jak nejlépe zajistit dostatek jódu v těle kojence. Kojící maminky byly rozděleny na dvě skupiny. V první skupině podávali jód mamince a ve druhé kojenci. Studie jednoznačně ukázala, že podání jódu mamince bylo pro kojence výrazně účinnější než přímé podání kojenci. Studie probíhala se standardní anorganickou formou jódu. Na této studii vidíme, přirozenou reakci organizmu kojence na anorganickou a maminkou přetvořenou organickou formu jódu. Množí se zároveň případy, kdy v průběhu těhotenství a nebo po jeho skončení dochází k onemocněním štítné žlázy maminky, které jak již víme mohou být způsobené nedostatkem nebo přebytkem jódu v těle.

Účinnost a neškodnost výživových doplňků řady JODA ORGANIKA® byla potvrzena i v klinické studii, v níž byly zaznamenány výhradně pozitivní výsledky, včetně dobré snášenlivosti a tolerance, bez jakýchkoliv vedlejších účinků. Ve všech sledovaných případech došlo k výraznému zlepšení zdravotního stavu.

Na grafech z případové studie je vidět příznivý průběh, kdy po dobu 3 týdnů byla užívána každý den JODA ORGANIKA® a stav, kdy byla 4 týden vysazena. 

K jaké dochází indikaci na užívání doplňku JODA ORGANIKA®: zlepšení zdravotního stavu při poruchách hormonální činnosti, centrálně-nervového nebo kardiovaskulárního systému. Při sledování biochemických ukazatelů byla zaznamenána normalizace hodnota glukózy, cholesterolu, hormonů štítné žlázy, hormonálních poruch žen způsobených narušením menstruačního cyklu.

Naše zkušenosti potvrzují tyto údaje, neboť organismus dlouhodobě doporučenou dávku toleruje bez jakýchkoliv vedlejších účinků. Pokud vyjdeme z prezentovaných údajů jsme toho názoru, že nová organická forma jódu ve výživových doplňcích JODA ORGANIKA®, svým složením, strukturou, účinkem se ukázala vhodným širokospektrálním prostředkem při normalizaci hladiny jódu v organismu a svými parametry jednoznačně převyšuje často neúčinné přípravky, které se na našem trhu objevují.

Literatura:
1./ Behrouzian R., Aghdanyi N.,: FAST MEDITERR HEALTH J. 10(2004 s. 921
2./ Borkovcova I., Řehuřkova I., : Výživa a zdravie, 5 (2000) s. 134 – 135
3./ Boyages S.C.: In J.clin. Endocrinol. Metab, Clinical review 3 (1993) s. 587 -591
4./ Brown –Grant K.: Physiol Rev. 41 (1961) s. 189
5./ CERTEX, Cetrifikát č. 060/2010/N ze dne 13.10.2010
6./ Delange F., Benka G., Canon Ph.: In European J. of Endocrinology 136(1997) s. 180-187
7./ Delange F., Thyroid International 3 (1994) s. 98 – 123
8./ Dvořák J.,: Serifa, 2002 s. 123
9./ Ferienčík M., Škarka B., Novák M., Turecký L., Biochémia, Bratislava (2000) s. 637-767)
10./ Golkowski F., at all: Eur J. Nutr. 46 (2007) s. 251
11./GREENWOOD, Norman Neill; EARNSHAW, Alan. Chemistry of the Elements. Oxford, UK : Pergamon Press, 1984.
12./ Handbook of Chemistry and Physics, 71st edition, CRC Press, Ann Arbor, Michigan, 1990
13./ Guy Abraham. The Wolff-Chaikoff Effect: Crying Wolf?. The Original Internist, 2005, s. 112-118.
14./ Hrnčiar J., Izakovič V., Langer P.: Klinická endokrinológia, Martin, Osveta (1982) s. 129 -211
15./ Israil L., Hajji O., Grefft – Alami A.: Proc. Asco 4 (1985) s. 58
16./ Kajaba I., Šimončič R., Gimter E.: In Výživa a zdravie 2 (1999) s. 25 -29
17./ Karlson P., Gerok W., Gross W., : Pathobiochemie, Praha (1987) s. 175 – 194, 266 – 277
18./ Klebanoff S.J.: J. Exp. Med 126 (1967) s. 1063
19./ Klimo F.: Všeobecné lekárstvo 3. Vyd., Martin, Osveta (1990) s. 871
20./ Kmeťová, Skoršepa, Mačko, Chémia pre 2. ročník gymnázia so štvorročným štúdiom, 1. vyd. Bratislava: Expol Pedagogika s.r.o., 2012. ISBN 978-80-8091-271-0
21./ Kordáč V.: In Lekárske listy 25(1999) s. 1-2
22./ Langer P., Sigmuntová V., Kaplanová V.: In Bratislavské listy 11(1995) s. 613 – 616
23./ Lanmger P.: In Lekárske listy 4 ( 1995) s. 183 – 191
24./ Leroy G. Wade, Organic Chemistry, 5th ed., pp. 871-2, Prentice Hall, Upper Saddle RIver, New Jersey, 2003. ISBN 978-0-130-33832-7
25./ Ma F., Zhao W., Kudo M., Aoki K., Misumi J.: Toxicol in Vitro 16 ( 2000) s. 531
26./ Marani L., Venturi S., Masula R.: Isr. J. Med. Sci. 21( 1985) 864
27./ March Jerry, Advanced Organic Chemistry, 4th ed., pp. 670-1, Wiley, New York, 1992. ISBN 0-471-60180-2
28./ McCance; Huether. Pathophysiology: The biological basis for disease in Adults and Children. 5th Edition. Elsievier Publishing
29./ Mc Ginness J.E., Grossie B., Proctor P.H.: Physiological Chemistry and Physics and Medical 18 (1986) s 17 – 24
30./ Nemec J., Zmrazil V., Vaňa S.: Avicenum, Praha (1991) s. 138 – 139
31./ Nemeth Š., Podoba J.: In Bratislavské lekárske listy 1 ( 1995) s. 13 – 21
32./ Oravec S., Oravec D., Dielplinger H.: In Vnitřní lékažství 1 (1998) s. 8 -12
33./ Patrick I.: Altern. Med. Rev. 13(2008) s. 116
34./ Phyllis A. Lyday „Iodine and Iodine Compounds“ in Ullmann’s Encyclopedia of Industrial Chemistry, 2005, Wiley-VCH, Weinheim
35./ Podoba J.: In Recipe 3-4 (1999) s. 72-77
36./ Spitzweg C., Joba W., Eisenmenger W., Heufelder A.E.: J. Clin. Endocrinol. Metab. 83 (1998) s.1746
37./ Stoddard F.R., Brooks A.D., Eskin B.A., Johannes G.J.: International Journal of Medical Science 5 (2008) s. 189
38./ The Merck Index, 7th edition, Merck & Co., Rahway, New Jersey, 1960
39./ Venturi S., Venturi M.: Nutrition, 25 (2009) s. 977 – 979
40./ Venturi S., Venturi M., Cimini D., Arduini C., Venturi M., Guidi A.: Europ. J. Cancer. Prev. 2 (1993) s. 17
41./ Vohlídal, Jiří; Štulík, Karel; Julák, Alois. Chemické a analytické tabuľky. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.
42./ Witt E.H., Reznick A.Z., Vigule Ch.A.: J. Nutr. 122 (1992) s. 766 – 773
43./ Zmrazil V., Čeřovská J., Bílek R.: In Bratislavské lekárske listy 11 ( 1995) s. 609 -613
44./ Youngson R.: Antioxidanty cesta ke zdraví, Brno (1998) s. 42 – 43
45./ Úradný vestník EÚ L 276, Smernica rady ES č. 31990 L 0496 zo dňa 6.10.1990 určenie denných dávok minerálov a vitamínov
46./ Úradný vestník EÚ L 279/13, Nariadenie komisie EÚ č. 957/2010 zo dňa 22.10.2010 o povolení určitých zdravotných tvrdení o potravinách, ktoré odkazujú na zníženie rizika ochorenia a na vývoj a zdravie detí
47./ Úrad verejného zdravotníctva SR, Rozhodnutie č. OHVBPKV/5661/2010 zo dňa 20.8. 2010 Externý odkaz World Health Organization’s guidelines for iodine prophylaxis following a nuclear accident

Externí odkazy
World Health Organization’s guidelines for iodine prophylaxis following a nuclear accident
Oregonská státní Univerzita, Minerály – Jód